aktualizováno: 06.11.2014 14:55:32
Hip Hop
|
Narodila jsem se v lednu 1990, Zdár, tak už jsem tady zas,
jak řekl Aphect star´s clique: dávej kurva bacha na tu propast "Počátky (hip-hopu) sahají až do roku 90..." chceš se taky někam propsat, Ptáš se na možnosti, bylo jich tolik! nebo máš chuť se nahoru dostat
nemůžeš to přece všechno prostát
Odpověď na tohle a tamto jen málokdo ví, zaspat nebo prospat...
začátky mýho osudu možná byly zajímaví!
Dneska vím, že dál cestou svou chci jít Tak dělej už něco
a minulost svou musím sebou si vzít! nebuď jako malý děcko sleduj to všecko Jednou se stalo něco, co mě změnilo, a neptej se furt prečo?? něco, co mě později možná i nasměrovalo... Prečo to vyšlo, nebo nevyšlo,
no tak kámo, už ti to došlo
Prostě ve špatnej čas, na blbým místě, nic nikdy samo nepřišlo
situace, kterou jsem si představit neuměla... z tvý hlavy to vždycky všecko vzešlo Byla jsem přeci jen čtyřleté dítě! přece se ti to ještě nevykouřilo,
Jo!!! Časem jsem na chvíli zapoměla, nebo si myslíš, že už to dohořelo
ale pak přišel rozum a já si vzpoměla... že to tebou jen tak proletělo
a ve tvý hlavě nic nevykouzlilo
Teď vím, že vzpomínky si z hlavy nevymažu, v srdci taky nic nezanechalo
pár let jsem si myslela, že o tom mluvit nemůžu, snad tě to nepolekalo a nevystrašilo... ale postavit se proti tomu dneska už dokážu!!!
Jo brácho, vždycky tady bylo něco,
Byl to prostě zmrd a takových je tady víc, co tě na nohy postavit dokázalo
doba byla jiná, benga s tím nedělali skoro nic. a sedět tě dlouho nenechalo... Doktor řekl, že k tomu nejhoršímu nedošlo, bylo to snad štěstí, že zmrdovi to nevyšlo? Hej, já fakt neznám skoro nic
co by tě porazilo a na místě zabilo
Skončil přes noc na záchytce: "To ty pivka za to mohly". nic, co by tě dokonale odrovnalo,
Prej, že býval doktorem, otcem a manželem... odstřelilo a ve tvý duši díru udělalo.. Říkali, že zapomenu přece, víc už mi nepomohli! všechno, co v tobě kdy bylo Já ho znala až byl důchodcem a ožralcem... se vytratit fakt nemohlo!!!
Jak šel čas dál, ještě párkrát otravoval, Zamysli se, nechceš skončit v base či lese
prej, že prostě jen tak někde stál. máš nápadů spoustu přece
tak vylez už kurva z tý klece
Ne, že bych mu zubatou za to přála, a třeba trénuj svý plíce
ale ona si z té hospody sama vzala!!! tahle hra nemá hranice...
Nos u sebe pořád klíče
Když přišla škola, dost se toho změnilo, a mysli na svý kámoše!!
před očima se najednou všechno jinak tvářilo. oni ti umí vidět do duše
víc než tvý rodiče...
Život na vesnici rychle plynul dál,
kdekdo se přistěhoval a odstěhoval Myslíš si snad, že na tebe serou často aniž by si to sám uvědomoval když zrovna tvojí hru nehrajou,
mi tady po sobě něco zanechal... že prej tobě do obličeje se smějou
a přitom už o tobě skoro nic nevíjou
Ne vždycky šlo jen o věci či keci, asi to nebude jejich vinou
to je vám všem jasné přeci! oni ti klidně prominou...
Zdá se ti divný, že hned nepříjdou
Tak třeba ty Martine, myslel si na to, že nemohou jít cestou jedinou
je tady pár lidí co nikdy nezapomene!!! tou krásnou, snovou a úplně nevinou...
Vždycky narazíš na cestu propletenou a zamotanou
Byl si skvělý kluk a kamarád,
když jsme se potkali, pokecal si rád. Tohle si kámo pamatuj, nikdy ničeho nelituj
a o svých skutcích nepochybuj,
Pořád mám v hlavě ten den, lidi kolem bezdůvodně neobviňuj
kdy jsme se viděli naposled. tam, kde právě chceš se pohybuj
Potkali jsme se u doktora a šli ven! a násilí na jiných nepodporuj.
Pamatuju si i ten tvůj pohled, Přemýšlej, až pak se rozhoduj,
když jsme spolu vzpomínali, za svoje věci pořád bojuj...
jaké to bylo, když jsme vyrůstali,
co se změnilo a co jsme prožili a zažili...
NENÁVIST
O víceúčeláku a různých lidech jsme polemizovali,
tvojí cestu do Holčovic jsme spolu plánovali, Nenávist, co to kurva zase je?
chtěl ses kouknout jak to všechno změnili! je mi z toho slova fakt blbě,
nechápu kde se tady bere
Když přijel eM. Příhoda a řekl mi, že to byla nehoda, no tak kámo, co tě zase sere?
málem jsem to nerozdýchala a co ta naše dohoda??? Nevím vole, je to asi ve mě...
Aspoň jednou se sem podívat sis posledně přál a stejně musíš pořád stát rovně
a ten zkurvenej život ti ani tohle nedal, tak už se vyser na ty svině,
tatíka ti vzal a stebou si taky pořád hrál!! co si mysleli že změní tě..
v týhletý větě a v tomletom světě
Tak a teď něco jinýho mě popadlo a zaujalo... v jedný divný hodině
Tenkrát se nás tu celkem dost poflakovalo co stejně zase pomine a nikoho to příliš moc nezajímalo... nic nezní jednoznačně
osud, ten tě stejně nemine
Ty víkendové a letní fotbálky, hustě jsme se nasmáli tak se netvař tak nevině.
a taky času spolu celkem dost trávili... Pravda je prej ve víně
a ne v každé blbině či volovině
Osmá třída to myslím byla, co spácháš dřív než v životě polovině
když jsem přestat s fotbalem musela!! proč pořád chceš hledat zbraně?? Moje myšlenky tenkrát nevypadaly moc růžově, A stát pokaždý na támhletý straně?? prej že nebude to jako dřív, změnu už jsem potřebovala!!! Proč flákáš se po ulicích
a svou budoucnost vidíš v popelnicích
Stavět jsem se k tomu začla celkem bojově, proč se sakra nezamyslíš??
dvě operace, pak už jsem se s tím smířila,
díky novýmu směru, co ke mě přišel i vyrovnala... Pak lítáš někde v oblacích a myslíš si, že nic nestrácíš... Jo kámo, máš pravdu mluvím tady o hip-hopu, na co kámo kurva jenom myslíš dobře pamatuju ten první track, co jsem v tělocvičně slyšela koho že to vlastně nenávidíš?? nechal totiž v mojí hlavě celkem hustou stopu... Otevři oči, ať se nezmílíššš... Syndrom snoop Apokalipsa mi v uších konečně zazněla, Čas už nikdy nevrátíš, nejdřív jsem možná stála, koukala a nechápala, tuhletu situaci nezměníš jenže pak jsem se pořádně zaposlouchala!!! a své chyby pak tak snadno nenapravíš, není to jako kolo, který spravíš Jo Bukale, tenhle den si pořád pamatovat budu, nebo papír který vyhodíš nezažili jsme téměř žádnou nudu, dovezl si dobrou hudbu ;-)!! bordel kterej uklidíš a věci který nevidíššš Věděla jsem, že s váma se jednou bavit budu Co tím obviněním způsobíš a to jsem ještě vůbec nevěřila na knihu osudu!!! možná kámo ještě ani netušíš,
jo asi si sedíš pořád na uších
Dneska už to takový jako dřív není když děláš že to nevnímáš a neslyšíš...
i když si to možná někdo myslí... Na nic moc pořádnýho nemyslíš
lidi jsou tady pořád, ale časy se mění ve svý osobě se sám ztrácíš
Místo v mém srdci ty roky ale zanechaly... a v depkách už se utápíš.
a já vím že už to není jen snění...
Bylo nám vůbec dobře tam venku, Když domů se navracíš,
chci dál pozorovat tohleto dění do očí sám sobě nahlížíš
a ne jen zabíjet čas ve spánku... pak se strašně divíš
tomu co tam zase spatříš
Chci s váma prožívat další pokušení, možná se bojíš a možná už nestojíš
nenápadné života probuzení možná se modlíš a nebo špeka hulíš,
a prejže pravidel porušení, další cígo balíš a pak kouříš...
po ulicích procházení pořád přemýšlíš a nic pořádnýho nevymyslíš...
a v čase pozastavení Dávej bacha, ať se kámo nestratíš
i u pivka posezení a pokecání... a domů se zase vrátíš...
Ze sraček se jinej navrátíš
Myslím že víte jak mi na vás záleží obviňovat ze změn nás budeš chtít,
tak přeci nebudem žít ve lži pak se rozhodneš a dál už s náma nepůjdeš
a je jedno jesli zrovna prší nebo sněží... ani když tady budeš a možná pořád seš...
Pořád můžem být někde na věži Tak nakonec jen sám sebe sklameš,
a sledovat jak rychlo to kolem nás běží!! dojebeš a šanci svou totálně posereš...!!!
Říkáš si řeš to, nebo to rači neřeš?
dávej bacha, jednou na konec dojdeš
ZÁVIST a tu cestu už zpět nevezmeš.
Ty lidi možná ještě najdeš
Proč, komu a co závidíš? co se posralo, sám dobře vědět budeš....
Co v srdci najdeš ani netušíš,
pěstí do zdi obšas bušíš ŠKOLA
a skóre si tím nezlepšíš!
Škola, to je ta část života
Beaty taky nevylepšíš co mi prostě souzena nebyla
sám sebe prostě nezměníš, moc pozitivně bohužel neskončila,
když některý věci nedoceníš.. tahle cesta dobře nedopadla.
Tak na co doprdele myslíš????
Co tímhle vlastně jako míníš Prvák jsem opakovala,
víš jak se asi tváříš, vzdávat jsem se nehodlala.
proč se pořád přetváříš, Třeťák jsem rači přurušila
jednou se snad polepšíš, pak jsem se nachvíli vrátila,
až hadry si zase vyměníš, ale už předem jsem to tušila,
nebo když zjistíš, když jsem si podmínky doma vyslechla.
že už sám sebe ztrácíš... Že prej pojišťovna ti love vyplatila,
tak se starej ať nezjistíš žes nezaplatila.
Zapomeneš na naděi a štěstí
a uvězníš se ve svým svědomí... Na další půlrok už bys neměla,
Možná pak začneš dělat umění, máti prej: já jsem to věděla,
možná ochutnáš života koření. že prej podle známek bych ti to zaplatila
Možná zasekneš se v minulosti, a hlavně nezapomeň na navrátila...
bloudit budeš pořád v dětství, Jo, nějaké hadry že prej bys potřebovala,
pak se zraníš a taky narazíš chci abys mi je pak zaplatila.
čemu zase sakra nerozumíš?
K doktorovi si jela,
Svý činny už v životě nenapravíš... do sešitu si tu částku napsat nezapoměla.
Tričko si zase kámo vyměníš, A za co si to vlastně utratila?
nějaký vědomosti prej pořídíš Kolik že si za bus nechala?
a pak za roh rači zabočíš, Jak dlouho si tam byla?
za tím co bylo se už neotočíš, V kolik si přijela?
prachy vzduchem pořád točíš. To bys to bez kávy nepřežila?
Ani nevíš kdy a kde se zastavíš, Tak nějak se pokaždé tvářila...
co bude předem fakt nevíš, Když mě pořád dojebávala,
že zítra možná přijít nemusíš nervy jsem v sobě rači dusila.
už tak nějak v duchu tušíš, Možná proto abych jí moc neublížila,
že skapat tady nechceš... nebo jen proto abych nelitovala,
že bych jí svým postojem sklamala.
Párkrát se upřímně usměješ, Vždyť ona to byla,
pak se ani moc nenaděješ, která mi život dala
slva tě nezaímaj a na lidi taky sereš, a v jistých dobách se o mě starala,
pořád jen pochybuješ vážit jsem si jí nikdy nepřestala.
a sám sebe dost podceňuješ,
ale nezapomínej, Každá noc bez cíga na intru nekonečná,
že v tomhletom vlaku sám nejedeš!!! ráno ze sluchátkama energie znovu navozená,
do novýho dne pokaždé jinak probuzená.
Rapuješ, beatuješ, nebo jen texty spisuješ, V srdci plamen, v očích svíčka plápolá
beaty opisuješ a slova opakuješ... když na mě zrovna nikdo nevolá...
Na nic si snad nehraješ
a přesto na rodinu sereš.. Všichni vědí, že sere mě tahleta škola
jo, určitě je to velká škoda,
Jsou místa na který fakt jít nechceš ale vy víte jaká je má povaha
a přece se překonáš a zas tam dojdeš a jak marná byla jakákoliv snaha,
i když pořád ovšem pochybuješ, když moje osobnost byla mlhou zahalena,
pomoc odmítáš a prejže ani nepotřebuješ, některý věci jsem změnit dokázala
ničeho nelituješ, a kontakty i kámoše si udržela.
slova pak kombinuješ, Nemůžu říct, že by bylo období,
svou hlavu ale neopiješ, kdy bych je nepotřebovala.
to se spíš dřív k smrti upiješ...
Myslím, že jsem vás nikdy nesklamala,
No tak brácho? Zvítězíš, nebo prohraješ? ani s váma nevyjebala
Svůj svět už si maluješ a nikdy vás nepomluvila,
a pastelky k tomu nepotřebuješ. sračkama nepošpinila
a při vás stála i když jsem věděla,
Na školu prej jebeš, že pravda daleko nebyla.
ne ty neodmaturuješ, Rači jazyk za zuby jsem držela,
když už skoro nebojuješ, něco jsem se od vás naučila
všem ostatním to ale přeješ, a nikdy bych vás zradit nedokázala.
se svým svědomím soupeřit budeš. Ani bych se vám nevysmála,
S osudem se pomalu smiřuješ, šťastná jsem s váma byla
svět se ti zužuje a svěřit jsem se vám mohla,
a možnosti mizej. když jsem to potřebovala.
Prachy co jste do mě dali bych nespočítala.
Na párty tě kámoši dovedou Prstem bych na vás neukazovala
a zas tě na chvíli rozesmějou, a vážit jsem si vás vždycky dokázala,
zábavou takovou, různou na některý okamžiky jsem nezapoměla,
a všelijakou, náladou dobrou. Venco tobě bych fakt poděkovat chtěla,
jenže tak silný slova jsem nenašla,
Večer máš zas tvář ubrečenou když problém byl, tak za tebou jsem přišla.
a náladu totálně vyjebanou. Slza mi po oku stéká,
Nechápeš pořád co je myšlenou tou hrou když teď píšu tyhle slova.
a všichni kolem pořád pochodujou.
Tebe rači asi obcházíjou, Zrovna poslouchám panoptikum
možná tě jen nepostřehnou, a fakt dobře si pamatuju
třeba si tě jinak pamatujou těch pár okamžiků,
a ty doufáš že to není tou změnou vyjebanou. co mám ukrytý ve vzpomínkovým šuplíku.
Tou myšlenkou zamotanou,
cestou tvou ne zrovna snadnou a jednoduchou. Díkec za vaší podporu,
já nikdy nepůjdu nahoru,
AKCE? na vás vždycky pamatovat budu.
I pro těch pár songů,
Co je to akce, já na ty doby prostě nezapomenu,
vyslovit to jde lechce. ani nechci, tohleto nás totiž pojí...
Zábavu potřebujem všeci přece, Jak říká Ori: co mistři pevně spojí,
tak proč v 19ti mě máti pustit nechce, už nikdo nerozpojí...
to by se svět nezbořil přece, A já říkám, že při vás pořád stojím
kdybych na hiphopcampu i když se toho někdy možná bojím.
bavila se v rytmu beatu. Pomluvy neřeším a vám pořád věřím
V sobě trochu alkoholu,
co ještě víc zvedl by mi náladu. Vyjmenovat vás tady všechny,
Kolem spousta hoperů nestačili by mi prupisky,
co nepovažuju za nulu, tohle je pro všecny
ale spíš za obrovskou sílu, kámoše i kámošky.
už 5 let jsme spolu,
díky bože za tuhletu scénu Myslím i na tebe Mandy,
co šplhá pořád nahoru třeba se potkáme jindy,
a nepůjde snad nikdy dolů. taky si to neměl lechký,
Je tu spousta skvělých raperů prošel sis svými pekly...
co obdivovat vždycky budu...
Tak vemte si svoje amulety,
Snad jednou se tam dostanu myslím i na vás Bruntaláci,
až love na to mít budu.. taky máte místo v mým srdci
Vezmu si svoji oblíbenou bundu a tohleto nejsou žádný keci,
a vím, že nezažiju žádnou nudu. že vás ztratit fakt nechci.
O tomhletom nepochybuju.
MÁJ
Spousta z vás, co tam bývá,
netuší co to pro někoho znamená. Tak už zase trávím čas v máji,
Berete to jako samozdřejmost kulec si klidně zahraji,
a přitom je to most, jsem tady se svými kámoši,
co nemá nikdy dost po haluzi jsme se sešli,
pro vaši nekonečnou radost, na kafíčko a kofolu si zašli.
co prožívat můžete až na kost.
Slušně jsme se pobavili
Pro jiné je to jenom blbost a tágama při hře zatočili,
a nenalézaj nic jinýho než pohrdavost. nějaký cíga ubalili a vykouřili,
Jo, jste to vy, do koulí už se strefovali.
co pořád jen závidí Barvy na plátně se měnily,
a nikdy nepohopí, černá už se taky kutálí
co jsou to husté beaty. a bílá se nikdy nestratí,
Jaké můžou být beaty protože z díry vždycky se navrátí.
a prej máte nás za cvoky, Jo, tahle hra se vyplácí,
co jen přeskakujou ploty a Alík tu další zaplatí....
a zdrhaj před policajty.
Já asi taky prachy utratím
Pak kdo jsou tu ti šmejdi, a na účet je bůhví kdy vrátím,
co nic nevědí a neporozumí, ale svoje dluhy kurva splatím
protože sami ani nechtějí a problémy snad pak vyřeším..
a vůbec nic o nás nevědí, Teď mě telefon vyrušil
protože nic o nás nevědí. a tenhle tok myšlenek přerušil...
Prostě nás neznají
a naši touhu nezabijí, Alík právě smajlíka nakreslil
ať už co chtějí říkají, a se servírkou se pobavil,
tak nás tím vlastně posilují pak někdo fotbálek zaplatil,
a v našich názorech utvrzují sáček s kapsy vytasil a sklo nabil,
i když někdy hrozně vytáčejí.... pak to všechno zhulil
a míček do brány se doplazil.
Tak strašně chybují, Cestou o hráče zavadil,
když nás za nic odsuzují, žádnýho neporazil
na konec si nás sami oddalují, a hru do konce dorazil...
možná nějakou bolest pociťují,
když si uvědomí, Tak ke stolu jsme sedli
že nás tímhle strácejí. a s Vendou se pak rozloučili,
Jejich keci už nás neovládají, další cígo zapálili
to nekonečný otravování a kulec ještě zahráli,
a neustálý buzerování pak jsme zaplatili
nás kurva stejně nezmění. a s Alešem do auta nasedli...
Po Bruntále jsme se projeli
My tvoříme svoje umění, a pak už jsme spolu nebili...
máme taky v srdci cítění,
pokusy o života doladění, Sluchátka mám na sazený
kdysi na trampolíně skákání. a přemýšlím co na jídlo dám si...
Pak venku se poflakování, Jo v Bille se stavím asi
po zdech a stromech lezení a předraženou bagetu koupím si
a občas visinek používání... a už zase šlapu po ulici
Vzájemné domů doprovázení, ve stylu týhletý noci.
na zastávkách posezení,
nebo jen nenápadné pousmání, Myslím, že nemůžu si pomoci
co negativní myšlenky zahání a tak do máje mířím zase,
a nás pořád dopředu pohání. chci psát texty, mám je v hlavě,
Jo i beatu skládání, poslouchání cítím se nějak divně,
a situací rozpoznávání. možná trochu dojebaně...
Před problémama varování
a naprosté důvěřování... Objednávám si další kafe
a na hajzl mizím rychle,
V okamžicích pravdy prověřování, čekuju stůl, tam pivko stojí,
na značky se postavení seru to, na nic si nestěžuji,
a u bengáčů zastavení, kvůli píčovinám neotravuji.
že prej zákonu zas porušení,
něčeho rozmlácení, Zjišťuju, že prupisku vypisuju,
nebo posprejování, skočím k báru, tam to ošéfuju
či kytek zasazení, a zas dál spisuju.
pověšení a následně usušení.... Svoje chyby si uvědomuju,
to pivko pořád piju
Jděte do píííči vy čůráci, a o škole pochybuju,
my jsme ti, co si život kurvý přeci, asi rychle dolů půjdu,
tak si nechte ty keci, ale víc už se tím nedojebu.
taky nechci aby to měli v rukách malý děti, Na živu pořád budu
ale proč posílat starý nemocný lidi do vězení, a rapovou muziku poslouchat nepřestanu.
za vyjebané ruky, nebo nohy namazání! Další cígo smotnu
a na chvilec si odpočinu...
Jste falešní a splachovací,
že prej politici nás reprezentují Už 6 měsíců seru na pukání,
a republiku zastupují, kámoši, ani úsměv se nemění.
naše názory poslouchají... Zase slyším panoptikum,
Jo, jasný, pánové vysoko postavení, další otázky na maximum,
schůze končí, čeká Vás probuzení, mozek funguje na minimum.
tak jaké pak bylo to snění,
při tom Vašem schůzování??? Zamyslet se teď musím,
Co rozhodování, asi nejdřív to cígo dokouřím,
a na sračkách se domluvení než další rýmy vyplodím
a ze svý hlavy vypustím...
Vaše neustálé lhaní, Snad tenhle text ještě dokončím
korubce a uplácení, a atmosféru nenaruším,
státní kasy vybírání že přestat psát nemůžu, to tuším,
pro Vašich potřeb uspokojení, tak stejně na pero pořád tlačím.
nový autíčka a stavení, Čas nikdy nezastavím,
to se v chleba pro chudáky nepromění!!! ani nevím, kdy na intr poběžím,
svoji budoucnost moc neřeším,
MÁM RÁDA na tomhletom stylu já letím
a jen tak se asi nezastavím.
Mám ráda tmavý uličky,
v kapse svoje centráky Za mnou na dřevě můj tag je
a nějaký ty drobáky, a vedle napsaný MĚ SE NECHCE
neplatím taxíky, písmem, co luštili by jste...
občas kupuju panáky.
Kámoši mě znají pod SLADILEM,
Všude kolem samý paneláky když spolu další tracky čekujem,
a v hlavě další tracky, probíráme se juboxem
kolem sebe graffity, a v rytmu beatu zas plujem.
chci znát ty týpky, Před půlnocí se asi rozejdem,
co je přitahujou zítky, občas i dýl spolu budem,
štěstí jim nosej asi střípky, když víc peněz propijem.
když je neviděj noční hlídky
a neozývaj se houkačky. Osudy společně sledujem,
zejtra se u mě sejdem,
Dneska nemám v kapse žvýkačky filmky a net projdem,
a všude kolem jsou kočky, pak ven zajdem,
házím jim z okna párečky, heka vytáhnem a zahrajem,
co měli být mou večeří tak trochu si zakopem,
na támhletom talíři. z víceúčeláku odejdem...
Pár esemesek napíšem a pošlem
Mám alergii na peří s dalšíma lidma se sejdem
a nesnáším když se lidi přetváří, a pak někam zajdem,
světlo ze tmy na mě září, na sebe se málokdy naserem,
zas mě někdo zdraví příště spolu zase někam vyjdem....
a servírka pivko na stůl staví.
ZTRÁTA
Doma mě to kurva nebaví,
kámoši mě na nohy postaví, Dneska mi zemřel další kámoš,
když rodiče mě dojebávají nejdřív Marťas, pak Medik,
a za vinu mi všechno dávají, Leňa a teď Dalík..,
nic tímhletím ale nespraví. na to se kurva nedá nic říct,
všichni byli mladí
Rači se nebudu hádat, a chtěli délej žít...
občas mám problém se ovládat
a na věci kolem chci nadávat. Tak proč musí všechno takhle končit,
Proč mě furt musej nasírat, proč se bože musíš zády otočit,
přestávám jim důvěřovat, proč jsem měla celý den blbý pocit,
nebo se nechci jen svěřovat. že je to zas někdo koho jsem znala
a za dost dobrého kamaráda považovala..
Účty musím vyřizovat Celý den jsem si říkala,
a budíka pokaždé nastavovat. to už by ses dozvěděla,
Já už chci taky pracovat jesli to byla tak, jak si tušila.
a na sebe začít vydělávat,
svůj život si konečně užívat Když jsem ty zprávy ráno viděla,
a silou jentak neplítvat, k večru esemeska mi přišla
radost všem rozdávat a tu zkurvenou zprávu jsem se dozvěděla,
a lidem kolem pomáhat, pálím další cígo,
s osudem se pořád vyrovnávat, a myslím na tebe Dalo,
tu hru až do konce dohrát myslím i na ty, co tu zůstali,
a pak začít konečně existovat, pořád si říkám proč, byl si tak mladý,
možná rapovat, nebo podlahu vytírat, talentovaný, lidma opklopovaný a milovaný...
peklem a nebem se pořád prodírat.
Nechal si tady rodinu,
Proti okolnostem neprotestovat svojí sestru i holku..
a nějakou výplatu dostávat, Leňa tady nechala kromě
všechny dny jen neprospat, rodičůi a sourozenců
ale dobře se vždycky vyspat, i svou roční dceru...
s čistou hlavou usínat,
o tenhle svět se fakt zajímat Bože tak kdo psal knihu osudu??
a mít chuť dál bojovat že vrahy a násilníky tady nechal,
a někde v rohu nepostávat. a mladý lidi si dřív povolal...
Mám chuť se usmívat, Je to malá chvilka,
když tě vidím přicházet, co se s námi loučila Lenka,
nechci už nikdy odcházet, v hlavě mi vyběhla ne jedna vzpomínka
chci tě pořád doprovázet a teď musím myslet na Dalíka.
a ne na blbý koně sázet,
když zas nevidím tě vycházet Na výlety jsme spolu jezdili,
a přesto vím, že nechceš v tělocvičně jsme spávali,
se se mnou v blbém rozcházet. na základce jsme spolu pořád byli
a dost dobře jsme si rozuměli...
Jdu zas love rozházet,
to by mě zajímalo, jak to budu splácet, Dokázal si skvěle poradit
domů se mi za nechce vracet, a uměl si člověka pochopit,
občas mám fakt pocit, že budu zvracet, možná by stačilo, kdybys pozděj jel
když nepřestanu nad tím vším přemýšlet, a ten kamion by tou zatáčkou dřív projel,
kurva, to už je zas 19:25, jenže to nemohl nikdo vědět
za chvíli musím na intr letět. a tobě to povědět..
Dopiju, zaplatím, pak si zapálím
a na pokoji se zas objevím, Je mi z toho blbě,
pak něco dalšího vymyslím, když teď myslím na tebe
ze svý hlavy vyplodím a ty už díváš se z nebe
a možná na jiný věci pomyslím. a nejspíš říkáš DRŽTE SE,
vy to prostě zvládnete,
Prupisku vyměním, protože opravdu musíte
,tuhletu totiž vrátím. ze srdce mě neztratíte
V myšlenkách už se pomalu ztrácím, na společné chvíle nezapomenete...
když slyším jak vychna se blíží,
oči se mi rychle klíží, To byla zas noc blbá,
když tyhlety slova píši skoro vůbec jsem se nevyspala,
a vím že ona si myslí, pořád jsem na Dalíka myslela,
že se učím a pravidla neporuším. proč se to stalo??
by mě fakt zajímalo....
Otevřít sešit možná skusím nejspíš se nic dělat nedalo
a stejně se nic nenaučím. a on už je od nás daleko.
Proč? To sama ani nevím!
Koukám někam do stropu, Usnout se mi večer nechtělo,
už jsem navštívila i sprchu, ráno vstávat těžké bylo,
tak teď snad prospím se trochu, pak zjistit, že odhlášenou mám stravu,
ráno zase vstanu, nemám vůbec na nic náladu,
cígo si opět smotnu, budu zase asi o hladu,
na snídani taky zajdu když oběd ani večeři nedostanu,
a do školy pak půjdu. možná najdu nějakou korunku
a skočím si pro párek v rohlíku,
Nezáleží na detailu, snad to tady nějak přežiju,
co tvoří tuhletu atmosféru, na pohřbu se určitě ukážu
málokdy piju na sekyru a tobě poslední sbohem věnuju.
a když, tak zaplatím ju
a moc se neopiju, Zrovna poskládala jsem rubikovou kostku
tak dobrou já jdu... a v hlavě na Dalíka mám vzpomínku,
prohlížím si znova tu kostku,
REALITA vidím na ní modrou barvu,
ta představuje mojí karmu,
Jaká je realita, zelená je samozdřejmě tráva
když každý prožívá svý psycha, a hnědá je raní káva,
co je to identita, oranžová mi taky něco připomíná,
má s tím něco společnýho máma, v hlavě zas ta vzpomínka,
nebo snad tvůj brácha, jak na hřišti jsem stála
asi seš to ty sama, a tvojí nahrávku Dálo čekala,
když hlídáš si záda... tenkrát jsem ji ještě dostala,
ale dneska bych se bohužel nedočkala.
Snažíš se zůstat nohama na zemi,
nebo lítáš někde v nebi, Bílá je barva mraků,
protože tomu já fakt nevěřím, znamenat může třeba hádku
ať přemýšlím, jak přemýšlím, a žlutá je slunce svit,
stejně nic pořádnýho nevymyslím. štěstí není nikdy dost
z toho co se stalo nemá nikdo radost,
Možná pár lidí něčím zaujmu, každý den při nás stojíš,
možná někdy někoho nakopnu a říkáš, že dál jít musím,
a pak zas dál půjdu.... že čas už nevrátím.
Kde je pravda, Ptám se teď proč?
mohla by to být paráda, černá na té kostce není,
kdyby přání který jsem řekla, jedna barva na mě září,
když ta hvězda padala se splnila je bílá, ta nás různými událostmi provází
a já bych konečně pořádně ožila a na špatný koně prostě nesází.
a na čem jsem už bych věděla..
Nikdo tě tady nenahradí,
H16ka opět jako inspirace, postrádáme i tvoje odhodlání,
která mě vždycky nakopne, do konce věcí dotažení,
popadne, nadchne a zaujme. tvého úsměvu neustálé rozdávání
Vedle mě zase napsaný: a v situacích vyhrocených pochopení,
MĚ SE NECHCE, nikdy jsem vedle tebe nezažila sklamání,
jaká může být nejhorší lekce
když se snažíš vylést z klece nemůžu přijít na způsob smíření,
a nechceš pořád plavat v řece, či pochopení, pořád čekám probuzení
jako utopené štěně.... kéžby tohle všechno bylo jen snění,
kéžby realita byla úplně jiná,
Jak život dopadne, kéžby černá se úplně vytratila,
kdo odejde a kdo zůstane, kéžbych se prostě jen probudila,
osud tě brácho prostě nemine, kéžbych tak skvělýho kamaráda nikdy nestratila....
tvůj život taky jednou u konce bude.
Možná dřív, možná pozděj to příjde,
každý z nás ale jednou odejde
a vždycky zůstane kousek vedle,
ten, kdo si na tebe vzpomene.
Je těžké loučit se s tím,
kdo tady ještě před chvílí byl,
tys mu párkrát poradil,
nebo ho dokonce ráno budil
a co teprv když malý dítě tady nechal
a osud s ním tkhle vyjebal,
tohle mi nikdy, nikdo nevisvětlil,
kdo tyhle sračky způsobil
a někoho tím zabil,
že by zase osud to byl..
Nehoda, vražda, nebo úmysl,
je to pořád dokola jeden nesmysl,
tenhle okamžik já fakt nesnáším,
když vidím jak mladý lidi život odnáší,
kdy to příjde nikdo netuší
a na pohřbu rozloučit se musí,
to ale kurva nestačí,
něco tě pak dál tlačí.
Víš, že vyrovnat se s tím musíš,
když někoho blízkého ztratíš,
častěji na něj pak myslíš,
ale život mu tím nevrátíš,
ani když celý noci probrečíš,
čas taky ani náhodou nezastavíš,
ani nevrátíš i když nejspíš asi spomalíš,
ale na nohy zase jako vždycky musíš.
V hlavě pořád vzpomínky máš
a svět skoro nevnímáš,
na fokty se koukáš
a pak v hlouby duše doufáš,
že když na nebe se podíváš,
tak do očí tomu člověku se koukáš
a on ví, co pro tebe znamenal
i když pokaždé si při něm možná nestál
a víc za sebe si bojoval
než aby si mu pomáhal,
když to opravdu potřeboval,
nechtěl by ale, abys jen litoval.
Spíš bys dál pokračovat měl,
aby sis svůj život užil,
chtěl by, aby sis ho vážil
a do poslední kapky prožil,
spoustu legrace ještě zažil
a zkušenosti nový získal
když dýl než on si tady zůstal....
dnes: čao lidi, to co je tady je jen část toho, co mám... píšu pořád, občas si hraju s hudbou, ale mám spoustu jiných věcí, co musím řešit ;-)
- chystám sem nějaké změny, ale všechno je časově dost náročné, takže všem co čekají,
Dotazy můžete posílat na email: sladil-sladil @seznam.cz SLADIL ;-)
|
